Tento článek je o hřišti mého dětství. Při jeho tvorbě pro mě představovalo výzvu vyrovnat se se zkreslením způsobeným chabou pamětí a šovinismem, který je v údolí silně přítomný. Vybral jsem pouze čtyři místa, a to pro jejich rozmanitost, jedinečnost a velikost. Zmíním se také o některých, spíše nenápadných lezcích. V této venkovské oblasti je horolezecký svět stále velmi malý. Mnoho oblastí vzniká z iniciativy jednotlivců. Cestovní ruch má spíše symbolickou roli a „hlavní sezóna“ je poměrně krátká. Do Orpierre máme sice ještě daleko, ale nadšení a láska k lezení nám nechybí. O oživení regionu se snaží řada sdružení, v současnosti probíhá několik projektů na přejišťování oblastí, vznikají nové webové stránky a nyní se Auvergne dokonce dostalo pozornosti od webu grimper.com – a to už něco znamená!

Zdejší kaňony jsou ideální pro rodiny s dětmi. Kempovat můžeš v přírodě na březích řeky a snadno si zde naplánuješ dovolenou podle tvého gusta – lezení bez problémů zkombinuješ se spoustou dalších aktivit (turistika, cyklistika, vodní sporty atd.) a odpočinkem. Atmosféra na skalách je velmi příjemná, místní většinou nikam nespěchají a rádi si popovídají. Frontu na cestu zde téměř nikdy stát nebudeš a večer se s ostatními lezci můžeš potkat u ohně u řeky. Budeš si zde připadat jako v Sabatierovu románu Lískové oříšky. Nevěříš? Přijeď se přesvědčit. Vsadím se, že si domů kus ohně radosti odneseš. Brassens nelže.